Radka Otáhalová

Když jsem byla malá, moje maminka byla paní učitelka ve školce. Tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že bych i já jako dospělá mohla pracovat s dětmi. Mým snem bylo cestování po světě, objevování nových zemí a světadílů. Tuhle touhu jsem si přece jen trošku naplnila, když jsem po studiích vycestovala jako au-pair do Anglie (ha - děti poprvé), nebo ročním studijním pobytem čínské filologie v Pekingu a následně ještě dlouhodobým pobytem v anglickém Bradfordu, kde jsem získala místo chůvy ve školce (děti podruhé). Práce mě oslovila natolik, že jsem se rozhodla získat kvalifikaci pro učitele MŠ (děti potřetí). A najednou byl můj směr jasný - budu přece jen paní učitelka ve školce.

Životní cesty jsou ale nevyzpytatelné a nakonec mě z ciziny přivedly zpět do rodných Hranic, kde jsem se zapojila do rozbíhajícího se projektu dopoledních programů pro rodiče s dětmi. V něm jsem viděla smysl a zalíbil se mi natolik, že když to vypadalo na jeho ukončení, rozhodla jsem se do něj vložit svou energii a projekt udržet při životě. Dnes je známý jako Montík - klubík pro rodiče s dětmi a už 6 let si v něm týden co týden s kolegyní hrajeme a rozvíjíme potenciál dětí ve věku 1 - 3 roky. Snažíme se činnosti obohatit o prvky Montessori, ale také o prožitkové vzdělávání a individuální přístup.

Protože jsem člověk, který se nevyhýbá novým výzvám, moc ráda jsem kývla na nabídku svých dvou kamarádek, které se rozhodly založit v Hranicích lesní klub. Přírodu vnímám jako prostor, který mě nabíjí, uklidňuje, motivuje, učí a inspiruje. Líbí se mi přirozený způsob učení - rukama a v pohybu. Myslím si, že příroda je ta nejlepší "3D-učebna", která nám přináší spoustu nových podnětů, které si můžeme prohlédnout, poslechnout, osahat, očichat nebo i ochutnat.

Volný čas nejraději trávím se svou rodinou - dvěma báječnými slečnami - teenagerkami a skvělým manželem. Když to jde, sbalíme baťůžky a vyrážíme ven (musím přiznat, že někdy to chce řádnou dávku motivace ). Mám moc ráda všechna roční období, vůni lesa, hlíny, květin, trávy... Líbí se mi, že jedno místo nikdy nezůstává stejné. Vše je v přírodě v pohybu, ale přitom v moudrém souladu. Takže jsem vlastně stále na cestě a můžu objevovat nové světy . 

Jana Kalábová 

Studovala jsem speciální pedagogiku hned na třech univerzitách, až jsem se úplně našla v logopedii. Ta mě provází zájmově i pracovně dodnes. Ve své praxi vidím, jak je přirozený pohyb zásadní pro zdravý vývoj dítěte. Lesní pedagogika mi tedy dává maximální smysl pro šťastné dospívání i přirozené učení. Mám ráda individuální přístup k dětem a učím se respektovat jedinečnost každého z nás.
Dlouhou dobu jsem pomáhala organizovat tábory pro děti se zdravotním znevýhodněním, získávala zkušenosti cestováním, pobytem v zahraničí. Těším se, že se ještě podívám na Island, tentokrát už s celou rodinnou výpravou.

Marcela Čadrová

Vystudovala jsem sociální práci se zdravotnickým profilem a pracovala s lidmi se zdravotním znevýhodněním. Na rodičovské dovolené se mi zalíbilo objevovat s dětmi svět z jejich perspektivy a učit se od nich a ráda bych v tomto pokračovala dál s dětmi v lesní školce. V rámci projektu bych dětem chtěla vytvořit místo, kde se budou v bezpečném a inspirujícím prostředí rozvíjet a učit s respektem k jejich individualitě. Zároveň ale i místo, kde se naučí vše co potřebují v rámci obsahu a cílů předškolního vzdělávání přirozenou formou.

Mám od malička ráda jakýkoli pohyb, i když poslední dobou je to nejčastěji jóga. Odpočinkem je pro mě taky zahrada a pěstování čehokoli, na které určitě dojde i v rámci našeho lesního klubu Bobří zaHRAda.

Alena Pavelková

Pocházím z Kelče, kde jsem začala ve svých osmi letech chodit do skautu. O té doby, ale i zásluhou mého tatínka myslivce, jsem se začala více zajímat o přírodu. V 15 letech jsem se dostala na střední lesnickou školu, kde jsem se hodně věnovala lesní pedagogice. Po střední škole jsem se dostala na vysokou školu, kde jsem studovala krajinné inženýrství a poté ještě obor učitelství odborných předmětů. Prostě jsem se chtěla vrátit na SLŠ Hranice. A to se povedlo😉, ale jen na chvíli.

Nyní jsem maminka tří dětí a bydlím v Jindřichově u Hranic v rodinném domě. Kde chováme včely, ovce, prasata a absolutní relax je moje zahrádka a skleník 😀. Moc se těším na práci v Lesním klubu, kde se mi skaut, lesnictví i lesní pedagogika bude prolínat.